Popisy moderních materiálů a rady jak správně klást vrstvy oblečení

„Neexistuje špatné počasí, ale jen nevhodné oblečení.“
Vývoj oblečení má za sebou dlouhou cestu od pravěkých kožešin, které splňovaly jen omezený
komfort až po dnešní inteligentní materiály, které jsou schopny sloučit několik schopností do jediného
kusu oblečení. Zatím nebyl vyvinut materiál pro každou aktivitu a do každého počasí.

 

Oblečení by mělo splňovat různé funkce. Chránit před větrem a venkovním počasím, vyrovnávat
rozdíly mezi venkovní teplotou a teplotou našeho těla, musí být komfortní na oblékání a také dobře vypadat.
Musíme se soustředit na vnější materiály, střední vrstvu materiálu a vrstvu co přijde přímo na tělo. Protože
každý materiál umí něco jiného vzájemně tyto materiály můžeme kombinovat mi sami tím že si oblečeme více
vrstev nebo už v továrně kde spolu za určitých teplot a tlaků spojí různé vrstvy v jeden materiál. Technické
vlastnosti oblečení jsou optimální, když se zkombinují do principu vrstev.
Nesmíme však zapomenout na žádnou vrstvu, zkombinujeme-li dvě kvalitní vrstvy s jednou nefunkční
= celý komplet bude fungovat jako ta „nejhorší“ použitá vrstva!! Např. Klient si koupí novou Eventovou bundu
pod ní si dá Fleesovou bundu kterou má už delší dobu doma a přímo na tělo si vezme bavlněné tričko – potom se
nesmí zlobit až mu bude zima, protože bavlněné tričko nasákne vodu neodvede vlhkost do další vrstvy a začne
studit!! Totéž platí i obráceně – koupí nové funkční prádlo přes to si vezme třeba beránka Supra Therm a navrch
levnou bundu s nepromokavou úpravou , která však bohužel nedýchá = bude mu rychle teplo, ale brzy se začne
přehřívat až nebudou spodní vrstvy schopny přebytek vlhkosti odvést a zkondenzovaná voda začne opět studit.

 

Vrstvy a jejich popis

 


První vrstva: Transportní (komfortní)

Druhá vrstva: izolační vrstva - Kombinace druhé a třetí vrstvy

Třetí vrstva: ochranná vrstva

 

Detailní popisy jednotlivých vrstev:

 

První vrstva: Transportní (komfortní)


Tato vrstva se používá jako základní vrstva přímo na tělo, která odvádí tělesnou vlhkost rychle od těla,
a tím zabraňuje ochlazování nebo přehřívání těla. Používají se nenasákavá syntetická a přírodní vlákna, která
izolují a zároveň umožňuji odvod kapalné vlhkosti. Aby byla první vrstva plně funkční a mohla odvádět vlhkost
od těla musí na něj příjemně přilehat celou svojí plochou. Do této skupiny patří veškeré termoprádlo, v
chladnějších dnech je možné použít fleecové oblečení s nízkou gramáží (100 g/m2). Bavlněná trička jsou pro
vyšší fyzické výkony v zimě nevhodná, protože nasáknou a nemají schopnost odpařovat vlhkost od těla ven.
Trika z přírodní bavlny jsou ideální pro letní nenáročné aktivity. Také spodní část těla je nutné chránit – podle
potřeby volíme buď kalhoty s krátkými nebo dlouhými nohavicemi.

 

Představitelé materiálů použitých na první vrstvu :
Coolmax, Coolmax softec, Thermolite, becool, seamless,
Polartec power stretch nizké gramáže. Bamboo a Cool-dry
letní použití níže.

Druhá vrstva: izolační vrstva


Tato vrstva odvádí vlhkost z komfortní vrstvy a součastně udržuje tělesné teplo. Jsou to materiály
z technických vláken, příjemného designu, objemných materiálů s velkým objemem vzduchu. Nejčastěji se
používají materiály vyrobené ze syntetických vláken, která neabsorbují vlhkost, a proto díky menší absorpci
vody si uchovávají dobré izolační vlastnosti. Kromě toho má syntetika oproti přírodním vláknům i větší
schopnost transportu vlhkosti. Ve srovnání s přírodními izolačními materiály syntetické mnohem rychleji
schnou. Do této kategorie patří veškeré fleecové oblečení rozdílných gramáží a povrchových úprav.
Představitelé materiálů použitých na druhou vrstvu : Polartec – Power stretch, Clasic, Thermal pro, Windpro,
Windblock, Supratherm, Fleece, ale i výplně v bundách typu Primaloft, Thermolite nebo Thinsulate.

 

Kombinace druhé a třetí vrstvy:


Je to nová kategorie outdoorového oblečení, která v sobě
kombinuje vlastnosti izolační vrstvy a ochranné vrstvy.
Maximálně mechanicky odolná, odolná vůči větru, částečně
nepromokavá a výborně prodyšná. Díky kombinaci vlastností
různých vrstev vzniká oblečení, které je maximálně
přizpůsobivé, dostatečně odolné, a tím pádem velice vhodné pro
nejširší spektrum aktivit. Charakteristickým zástupcem jsou
výrobky z materiálu SoftShell. Trojvrstvý laminát – což je
spojení různých vrstev za určitých telpot a tlaků dohromady
v jeden materiál. Nejčastěji spodní vrstva – fleece , potom mebrána zajišťující určitou nepronikavost ale zároveň
umožňující odvod vlhkosti a nakonec třetí odolná vrstva často s ripstopem, která chrání spodní vrstvy před
poškozením a větrem. Představitelé materiálů použitých na druhou třetí vrstvu : Windbarier a softshell.


Třetí vrstva: ochranná vrstva


Tato vrstva hraje klíčovou roli. Musí uchovávat izolační
vrstvy pod sebou suché, aby se zabránilo nežádoucím ztrátám
tepla. Musí být nepromokavá, aby zabránila přístupu vody
z vnějšího prostředí a zároveň musí chránit izolační vrstvy před
akumulací vlhkosti vzniklé pocením zevnitř. Proto se na vrchní
vrstvu používají různé materiály s membránou – lamináty, záťery
a nebo s impregnací. Tyto materiály zabraňují proniknutí větru a
vody do systému oblečení. Materiál této vrstvy je proto robustní a
často se používá Ripstop.


Studený vítr - Windchill efekt
Důležitým zdrojem ztráty tepla je konvekce (proudění, vítr). Proto je jedním ze základních požadavků
na moderní materiály u izolační a svrchní vrstvy větruvzdornost (Polartec Windpro, Windbabrier, Event ). Lze to
vyjádřit i matematicky takzvaným Windchill efektem, který udává pociťovanou teplotu na povrchu těla při určité
vnější teplotě a rychlosti proudění vzduchu (větru). Čím je vítr silnější, tím je výraznější i Windchill efekt.

Venkovní teplota:
12 °C 10 °C 8 °C 6 °C 4 °C 2 °C 0 °C -2 °C -4 °C -6 °C -Vítr: 8 °C -10 °C -12 °C
Pociťovaná teplota na lidském těle:
10
km/h
10 °C 8 °C 5 °C 3 °C 1 °C -1 °C -4 °C -6 °C -8 °C -10 °C -12 °C -15 °C -17 °C
20
km/h
6 °C 3 °C 1 °C -2 °C -5 °C -7 °C -10 °C -12 °C -15 °C -17 °C -20 °C -23 °C -25 °C
30
km/h
3 °C 1 °C -2 °C -5 °C -8 °C -11 °C -14 °C -16 °C -19 °C -22 °C -25 °C -28 °C -30 °C
40
km/h
2 °C -1 °C -4 °C -7 °C -10 °C -13 °C -16 °C -19 °C -22 °C -25 °C -28 °C -31 °C -34 °C

Dalším významným zdrojem ztráty tepla je přímým kontaktem, vedením (kondukce). Rozlišujeme
ztrátu tepla vedením suchou a mokrou cestou. Ztráta tepla mokrou cestou je přitom 32krát rychlejší než
suchou cestou! Čili vlhká nebo mokrá izolační vrstva (košile, spací pytel…) výrazně zvyšuje ztrátu tepla.
Jedinou žádoucí ztrátou tepla je odpařování (pocení), kterou se organismus snaží bránit před přehřátím.
Proto naše izolační vrstva musí být maximálně prodyšná.
Závěr: naše izolační vrstva musí být větruvzdorná, aby nedocházelo ke ztrátě tepla prouděním;
nepromokavá, aby nedocházelo ke ztrátě tepla vedením mokrou cestou; ale zároveň musí být prodyšná, jinak by
odpařený pot zkondenzoval uvnitř a způsobil namočení izolační vrstvy.

Membrány


Membrány: nejedná se o samostatnou látku, ani o impregnaci či zátěr, ale o speciální vrstvu.
V současné době jsou na trhu dva druhy membrán. A to porézní (mikroporezní) a neporézní (hydrofilní).

Nejznámější porézní membrána pochází od firmy Gore –Tex a Event. Tyto membrány jsou tvořeny množstvím
mikroskopických otvorů, které jsou prostupné pro molekuly páry, ale pro vodu jsou příliš malé. A proto voda
nemůže v žádném případě touto membránou proniknout. Póry jsou různě poskládány, takže tvoří tzv. labyrint, a
tím se stávají i neprůchodnými pro vítr.
Dřívě měla tato membrána jednu nevýhodu: hůř se udržovala při používání běžných pracích prostředků. Při této
údržbě se pomalu póry zanášeli, a tím se celý efekt membrány ztrácel. U těchto membrán se stále musí používat
speciální prostředky na údržbu, aby se zachovaly vlastnosti. Dnešní nově vyvinuté membrány mají ještě
mikrofilm, který zabraňuje usazování nečistot.

 

Gore – tex, EVENT

Jedná se o dvousložkovou membránu,která je mechanicky i chemicky velmi stabilní.
První složkou je PTFE – obsahuje 1,4 miliard mikroskopických pórů na jednom čtverečním centimetru.
Druhou složkou je olejofóbní látka, taby měla zabraňovat pronikání znečišťujících látek (repelenty,
antiperspiranty atd.)

 

Event


Je nově vyvinutá membrána vyrobená z expandovaného PTFE (expanded Polytetrafluoroethylene. Svými
vlastnostmi je srovnatelná s Gore – texem. Zabezpečuje rychlý odvod vodní páry a nepromokavost s nízkou
hmotností.
Jedná se o třívrstvý laminát, který zaručuje díky své technologii rychlý odvod vlhkosti ( Ret=3 m2 Pa/W ),
vysokou nepromokavost a prodyšnost. Tento špičkový materiál je určen do vysoce extrémních podmínek.

Mikroporézní membrány Gore-tex a Event zaznamenaly velký
vývoj v prodyšnosti v uplynulých 15 letech. Dnešní membrány jsou
schopny propustit až 80 % par.

Hydrofilní (neporézní) polyesterová membrána PTX

Hydrofilní (neporézní) polyesterová membrána je nejvíce známá od
společnosti Sympatex. Tato membrána nemá žádné otvory, přenos vlhkosti je založen
na chemickém principu, kdy se voda na určitou dobu stává součástí membrány.
Membrána je skryta mezi vnější a vnitřní látkou oděvu. Strukturou se jedná o
homogenní neporézní hladký povlak, který je mimořádně lehký a pružný. Pot ve
formě vlhkosti se velmi lehce odpařuje ven. Údržba této membrány je snadná,
lze ji prát v běžných pracích prostředcích při teplotě 30°C bez aviváže.

Co je to zátěr a co je impregnace?


Zátěr (Coating) je trvalá impregnace, nanášená přímo na
materiál v různě silných vrstvách.
Vzniká tak nepromokavá vysoce ohebná povrchová úprava látky
na bázi polyuretanu.
Zátěr (Coating)
Impregnace je druh apretování k dosažení nepropustnosti pro vodu nebo vzduch. Napuštění materiálu
impregnací od výrobce, které zajišťuje vodoodpudivost – kuličky vody sjedou po materiálu. Při větší zátěži
materiál promokne. Tato úprava materiálu se několika cykly sepere a je potřeba impregnaci obnovit.

 

Přejatý a zeditovaný článek týmem Adisportu